Zpátky do minulosti: Od moderních strojů prošpikovaných elektronikou k dávnověkým hliněným dýmkám

První zmínky o čadícím tabáku jsou staré zhruba 3 000 let. V této době bývávalo tabákové opojení spojováno zejména s kněžími, popřípadě šlo o zakončení nejrůznějších slavnostních příležitostí. Až mnohem později začali lidé kouřit čistě pro své vlastní potěšení. Jako první začali tabáku holdovat Indiáni, kteří jej považovali za nezbytné spojení s bohy a přisuzovali mu magickou sílu.

Hliněné a dřevěné dýmky byly poprvé objeveny v Severní Americe. Konkrétně tedy ve zdejších pohřebních pyramidách. Dýmky byly hojně zdobeny a ve své době představovaly vážený umělecký kousek. Dnešní dýmky ušly poměrně dlouhou cestu, na jejímž konci už nemají s hlínou ani dřevem nic moc společného. Ale nepředbíhejme!

aztékové

Hlínu a kámen nahradilo dřevo

Předkolumbovská éra patřila ručně vyřezávaným dýmkám z tropického dřeva, které měly často podobu zvířecí hlavy. S objevem Ameriky přišla do Evropy a ostatního světa řada nových plodin, mezi nimiž nechyběly ani brambory, kukuřice nebo již zmiňovaný tabák. Kouření bylo v té době spojováno s činností ďábla, proto měly další dýmky podobu ďábelské hlavy.

Zpátky k hliněným dýmkám a Anglii

Zhruba v 17. století zasáhla tabáková horečka také Holandsko. Zde se na počátku 17. století dokonce vyučil lodním tesařem i sám ruský car Petr Veliký, který byl následně propagátorem kouření v Rusku. V Holandsku se od dřevěných dýmek vrátili k dýmkám hliněným, které se v této době těšily opětovně velké oblibě. Zajímavostí je, že hlína pro výrobu hliněných dýmek se do Holandska dovážela z Německa.

Orient představil dýmky vodní

Jakmile pronikl tabák do Orientu, vznikl zbrusu nový směr kouření, v němž sehrávala ústřední roli voda, potažmo vodní pára. Od klasických dřevěných a hliněných dýmek se stočil vývoj k dýmkám vodním, jež se následně rozšířily do Asie i Afriky.

vodní dýmka

Opiové a hospodské dýmky

Raritou tehdejší doby byly opiové vodní dýmky z Číny s kovovou trubičkou. Zajímavostí, která se ovšem šířila zejména Evropou, jsou i tzv. hospodské dýmky, které patřily výlučně do itineráře hostinského, stejně jako třeba pivní sklenice. Za večer se tedy u jejich kouření vystřídalo hned několik požitkářů. O zdravotních následcích historické zdroje nehovoří…

Dýmky z kostí, dýní i zvířecích rohů

Zajímavé dýmky měli například v Africe, kde ke kouření využívali tubusy dýní, zvířecí rohy, ale třeba i duté kosti. Zajímavým způsobem kouřily třeba primitivní kmeny (např. Křováci), které si budovaly menší zemní pece a dým si vychutnávaly s tváří přitisknutou k zemi. To v Tichomoří se těšily velké oblibě dýmky z bambusu, které byly tvořeny větším a menším válcem, jehož funkcí bylo postupné ochlazování kouře.

arab kouřící dýmku

Dnešní doba žije elektronikou

Od hliněných, dřevěných a kostěných dýmek se přesuneme k těm nejmodernějším, které oplývají funkcionalitami, vychytávkami a jsou doslova prošpikovány elektronikou. Elektronické dýmky byly dlouhou dobu výrobci opomíjeny, rostoucí poptávka a jistá dávka elegance i retro nádechu je však donutila přijít na trh s inovativními vychytávkami. Jednou z nejnovějších je například výkonná dýmka Smoktech Guardian Pipe III vyrobená z tvrdého ABS plastu a vybavená bateriovým článkem typu 18650. Smoktech Guardian Pipe III se může pochlubit tankem Micro TFV4 Plus od Smoktechu, který lze osadit celou řadou žhavicích hlav. Tak co? Dáte jí šanci?

Máte ve svém okolí někoho, kdo holduje tradičním či elektronickým dýmkám? Sdílejte mu dnešní článek!

Související produkty

Zboží bylo vloženo do košíku.

Přihlásit se

Správa účtu