„Elektronické cigarety obsahují toxické látky! Výzkumy vědců boří mýty o bezpečném elektronickém kouření! Evropská unie volá po lepší regulaci trhu s e-cigaretami! Elektronické cigarety představují větší hrozbu, než cigarety klasické! Rakovina visí v oparu elektronických cigaret!“ Přesně tato a spousta dalších šokujících hesel a tvrzení se na nás v poslední době valí ze všech stran. Všichni se zaručeně shodneme na tom, že jakékoli kouření našemu organismu neprospívá a kvalitu života v žádném případě pozitivně neovlivňuje. Na druhou stranu je ovšem nutno vzít v potaz tvrzení předních tuzemských i zahraničních lékařských špiček, jež se nechaly slyšet, že riziko úmrtí by v případě přechodu na elektronickou cigaretu značně kleslo. Konkrétně Dr. Matt Salmon[1] například prohlásil: „pokud by všichni přešli na elektronickou cigaretu, zachránilo by to každý den neuvěřitelných 390 000 lidských životů“. Ovšem ani elektronické cigarety pochopitelně nejsou tak úplně bez rizika. Pojďme se společně podívat, čím nám e- cigarety vlastně škodí.
Co říkají výzkumy?
Elektronické cigarety, potažmo jejich náplně (e-liquidy) byly od svého vzniku podrobeny mnohým výzkumům a testům. Drtivá většina z nich dospěla k jednomyslnému závěru, který říká, že jedinou prozatím stoprocentně prokazatelnou škodlivou látkou, kterou do sebe kuřák holdující elektronické cigaretě vpravuje, je pouze a jenom nikotin! Těmto výsledkům ovšem zdárně sekundují některé ostatní výzkumy, které odhalily nepřesnosti ve složení nekvalitních či neoriginálních e-liquidů nebo v jejich obsahu nikotinu. Ten zpravidla neodpovídá objemu uvedenému výrobcem.
Chemický koktejl
Diskutabilní jsou v tomto případě i nitrosaminy, které mohou stát za rozvojem rakoviny plic nebo takové látky jako acetaldehyd, olovo, akrolein či glycerol. Řada odborníků a týmy vědců se také pozastavují nad přítomností látky propylenglykol, jenž může stát za rozvojem alergických či kožních reakcí a ve vzácných případech způsobit také za otravu. Nutno podotknout, že tato látka sice je v náplních e-cigaret obsažená, nicméně se jedná o množství menší, než malé, se kterým se dostáváme do styku takřka dennodenně. Propylenglykol je totiž obsažen nejen v kosmetických přípravcích, ale také třeba v zubních pastách či jako barvivo nebo aroma v potravinách.
Diskutabilní závěry vědců a odborníků
Na druhou stranu je nutno vzít v potaz výsledky aktuálních odborných studií, které byly v minulém roce publikovány týmem vědců a odborníků[2] z Oddělení prevence rakoviny v Roswell Park Cancer Institute. Zkoumání byly podrobeny dvě již výše zmíněné látky – propylenglykol a glycerin, které elektronické cigarety obsahují. Vědci potvrdili, že: „při vysokých teplotách, se jak glycerin, tak propylenglykol rozkládá na nízké molekuly karbonylových sloučenin, včetně nebezpečných karcinogenů - formaldehydu a acetaldehydu.“ Tato informace by ovšem v celosvětovém měřítku neměla vyvolávat zbytečnou paniku. Nebezpečné karcinogeny totiž byly nalezeny u 8 z 13 vzorků a to ovšem v množství, které je až 807krát nižší, než množství těchto karcinogenů obvykle přítomných v tabákovém kouři. Doktorka Priscilla Callahan-Lyon pak v jiném výzkumu Centra pro tabákové výrobky potvrdila, že právě propylenglykol, glycerol v kombinaci s jinými chemickými přísadami a nikotinem mohou dráždit ústa a hrdlo nebo stát za rozvojem chronického suchého kašle nebo dalších respiračních obtíží. Ve svém výzkumu ovšem poukazuje také na skutečnost, že e-cigarety sice nejsou tak úplně bez rizika, nicméně při odvykání představují důležitou kompenzační pomůcku.
Vliv elektronické cigarety na srdce kuřáka
Jelikož patří nikotin mezi vysoce toxické a návykové látky, jeho vliv na srdeční činnost a cévní systém jedince není zanedbatelný. Nikotin zvyšuje činnost srdce, urychluje jeho práci a zvyšuje poptávku po kyslíku. Dále pak stojí za prudkým zvýšením systolického i diastolického krevního tlaku a vyvolává nedostatečné prokrvování srdečního svalu. Kouření jak klasických, tak elektronických cigaret tedy výrazně zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Ještě větší riziko pak představuje nikotin pro těhotné ženy, u nichž jsou jednotlivé reakce o mnoho výraznější.
Jak reaguje na elektronickou cigaretu naše psychika?
Asi všichni se shodneme na tom, že závislost na cigaretě je především záležitostí naší psychiky. K rozvedení této problematiky bychom ovšem potřebovali více času i prostoru. Proto se zaměříme pouze na psychologické aspekty kouření elektronických cigaret. Na jedné straně e-cigareta zaměstnává naše ruce a ústa, na druhé pak hlavu a mozek. Ačkoli mohou následující řádky vyznívat poměrně hrůzostrašně, je nutno uvědomit si, že nikotin se během několika mála sekund po vtáhnutí kouře do plic dostává krevním řečištěm do mozku, kde obsazuje specifické nikotinové receptory. Vliv nikotinu na psychiku a lidský mozek je poměrně paradoxní, tato látka totiž kuřáka osvěžuje a uvolňuje zároveň. Vždy pochopitelně záleží na množství nikotinu i frekvenci užívání. Na druhou stranu však způsobuje těžkou závislost, jež je přirovnávána k závislosti na tvrdých drogách, jakými je například heroin. Závislost vzniká zhruba po 80 až 100 vykouřených cigaretách a to do dvou let od prvního zapálení.
[1]Dr. Matt Salmon, vedoucí Asociace Elektronických Cigaret, Electronic Cigarette Association (ECA), Amerika
[2]Leon Kosmider, Pharm, Andrzej Sobczak, PhD, Maciej Fik, Pharm, Jakub Knysak, Pharm, Marzena Zaciera, PhD, Jolanta Kurek, PhD a Maciej Lukasz Goniewicz, PharmD
Publikováno 8. 4. 2015
